Nárok na dovolenou 2024 – výpočet dovolené, podmínky pro čerpání, proplacení dovolené

V zaměstnání je nárok na dovolenou za kalendářní rok (4, 5 nebo 8 týdnů) nebo na poměrnou část dovolené (už po 4 odpracovaných týdnech). Od začátku roku 2024, bude nárok na dovolenou i u dohody DPP a DPČ. Podmínky pro čerpání dovolené nebo pro proplacení se nemění.

Na dovolenou, vzniká v zaměstnání nárok, už po 4 odpracovaných týdnech. Na dovolenou, budou mít od roku 2024, nárok i ti, kdo pracují na dohodu DPP nebo DPČ. Podmínky pro čerpání dovolené nebo její proplacení, budou u dohody stejné, jako u všech ostatních zaměstnanců.

Jaké jsou podmínky pro nárok na dovolenou v zaměstnání?

Podmínky pro nárok na dovolenou, které stanovuje zákoník práce, se výrazně měnily před dvěma roky (nové podmínky pro dovolenou platí od roku 2021).

Další změny pro dovolenou, přinesla i aktuální novela zákoníku práce 2023 (od začátku roku 2024, bude nárok na dovolenou i pro dohody).

Všichni zaměstnanci, mohou mít nárok na dovolenou (i ve zkušební době). Buď se jedná o dovolenou za celý kalendářní rok (minimálně 4, 5 nebo 8 týdnů). Nebo může být nárok na poměrnou část dovolené (například při nástupu do nového zaměstnání v průběhu roku).

Mezi základní podmínky pro nárok na dovolenou patří:

Na dovolenou je nárok už po 4 odpracovaných týdnech (resp. po odpracování čtyřnásobku běžné týdenní pracovní doby; u 40 hodinové týdenní pracovní doby, je nárok na dovolenou po 160 odpracovaných hodinách)
Po odpracování alespoň 12 týdnů, je nárok na započítání i neschopenky, rodičovské, nebo jiné omluvené absence v zaměstnání (započítá se maximálně 20 týdnů ze všech absencí)
Za každý odpracovaný týden (násobek týdenní pracovní doby), vzniká nárok na 1/52 z celkové roční dovolené
Nárok na dovolenou vzniká v hodinách (při 40 hodinové týdenní pracovní době, a 4 týdnech dovolené, je to minimálně 3,08 hodiny dovolené za každý odpracovaný týden)
Dovolená se čerpá v hodinách (minimální doba dovolené je „půlden“ – polovina běžné směny)
Nárok na proplacení dovolené je pouze při ukončení zaměstnání
O termínu dovolené rozhoduje zaměstnavatel (termín dovolené musí oznámit 14 dní předem, měl by přihlédnout k požadavkům zaměstnance)
Zaměstnavatel má právo i na zrušení schválené dovolené, nebo odvolání z dovolené

Kalkulačka: Výpočet nároku na dovolenou v roce 2024 (poměrná část dovolené)

Pro výpočet poměrné části dovolené, je potřeba znát několik údajů:

Délka týdenní pracovní doby (nejčastěji se jedná o 40 hodin, 38,5 nebo 37,5 hodiny za týden, může ale být i jiná)
Celková roční dovolená (zákonné minimum jsou 4, 5 nebo 8 týdnů, může ale být nárok i na dovolenou navíc od zaměstnavatele)
Nárok na dodatkovou dovolenou (na tu je nárok u některých náročných profesí, při práci v podzemí, apod.)
Odpracovaná doba – počet týdnů (násobků základní týdenní pracovní doby, jako „odpracovaná“ doba se může započítat i mateřská, rodičovská, neschopenka, čerpání řádné dovolené, ošetřovné na dítě, apod.)

Kalkulačka dovolená 2024

Základní roční dovolená:

Počet hodin odpracovaných za týden:

Počet odpracovaných týdnů v roce:

Dočasná pracovní neschopnost, čerpání ošetřovného, rodičovská dovolená a jiné důležité osobní překážky v práci, se započítají, jako "odpracovaná" doba maximálně v rozsahu dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby.

Nárok na dodatkovou dovolenou:

Na dodatkovou dovolenou mají nárok zaměstnanci, kteří pracují pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol, a zaměstnanci, kteří po celý kalendářní rok konají zvlášť obtížné práce.

Výpočet

Nárok na dovolenou u dohody DPP a DPČ v roce 2024

Od začátku roku 2024 (od 1. 1. 2024), bude nárok na dovolenou i u dohody o provedení práce a u dohody o pracovní činnosti.

Na dovolenou bude u dohody nárok, po 80 odpracovaných hodinách (4 týdny, resp. 28 dní). Pro výpočet nároku na dovolenou, se u dohody bude používat „fiktivní“ týdenní pracovní doba 20 hodin.

Všechny ostatní podmínky pro nárok na dovolenou, pro čerpání dovolené nebo i pro proplacení dovolené budou stejné, jako u ostatních zaměstnanců.

Viz: Kalkulačka: Výpočet dovolené u dohody DPP a DPČ od roku 2024

Musí mi zaměstnavatel schválit termín dovolené o prázdninách (nebo jindy)?

Podle zákoníku práce, rozhoduje o termínu čerpání dovolené zaměstnavatel. Ten má řadu povinností:

Musí zajistit, aby zaměstnanci vyčerpali celou dovolenou ještě před koncem kalendářního roku
Musí oznámit termín čerpání dovolené alespoň 14 dní předem (oznámení musí být písemné)
Alespoň jedna část dovolené, musí být 2 týdny v jednom kuse

Jinak ale rozhodnutí o schválení nebo neschválení dovolené v termínu, který požaduje zaměstnanec (o prázdninách, o vánocích, apod.), rozhoduje zaměstnavatel.

Měl by sice přihlédnout k tomu, co požaduje zaměstnanec. Roli ale hrají i provozní důvody, takže končené slovo o termínu dovolené má šéf.

Zaměstnanec může pouze navrhnout termín dovolené, nemá ale žádný „nárok“ na schválení požadovaného termínu.

Kdy o termínu dovolené rozhoduje zaměstnanec?

Jsou jenom dvě výjimky, kdy zaměstnanec není závislý na schválení termínu dovolené.

První výjimkou je čerpání dovolené, ihned po skončení mateřské dovolené, před začátkem rodičovské dovolené.

Žena na mateřské, která chce po skončení MD čerpat řádnou dovolenou, o ni nemusí žádat. Stačí jí oznámit čerpání dovolené, před začátkem rodičovské.

Druhou výjimkou, kdy pro termín dovolené nepotřebujete schválení od šéfa, je čerpání převedené dovolené z minulého roku.

Pokud vám zaměstnavatel nenařídil termín čerpání převedené dovolené do 30. 6., pak si o termínu dovolené můžete rozhodnout sami.

Může mi zaměstnavatel zrušit schválenou dovolenou?

Zaměstnavatel má podle zákoníku práce i právo, zrušit již schválený termín dovolené. Dokonce má právo zaměstnance odvolat z dovolené, na kterou již odjel.

V takových případech, ale zaměstnavatel přebírá zodpovědnost i za náklady spojené se zrušenou nebo přerušenou dovolenou.

Musel by zaplatit například storno poplatky, nebo uhradit i náklady spojené s neplánovanou cestou zpět do ČR, apod.

Může mi zaměstnavatel volat na dovolenou? Musím mu o dovolené zvednout telefon?

Během dovolené, nemá zaměstnavatel právo vyžadovat po zaměstnanci, aby byl jakkoliv na příjmu. Ani na telefonu, ani na emailu.

Zaměstnanec rozhodně nemá žádnou povinnost, aby během dovolené zvedal telefon. A neplatí to jen pro dovolenou.

Platí to obecně kdykoliv mimo pracovní dobu (výjimkou může být nařízená pohotovost, ale ta by měla být adekvátně zaplacena). Na příjmu tedy nemusíte být ani odpoledne/večer nebo v noci. Ani o víkendu nebo ve státní svátek.

Zaměstnavatel má nárok pouze na 8 hodin vašeho času (resp. na jiný počet hodin, za který vám platí). Na nic dalšího už nárok nemá (s výjimkou nařízené práce přes čas, ale ta musí být také zaplacena, nebo je nárok na náhradní volno).

Pokud vám zaměstnavatel volá na dovolenou, pak máte plné právo ho „poslat někam“. Nebo telefon vůbec nezvedat, či nereagovat na jakékoliv zprávy. Jakákoliv sankce za to, že jste nezvedli telefon během dovolené, by byla protiprávní.

Mám nárok na proplacení dovolené?

Nárok na proplacení nevyčerpané dovolené, je podle zákoníku práce pouze při ukončení zaměstnání. Jinak není možné dovolenou proplácet. Dovolená se musí buď vyčerpat (do konce kalendářního roku), nebo se převádí.

Proplacení dovolené, je možné jen při výpovědi (nebo při ukončení pracovního poměru dohodou). Pak by společně s poslední výplatou, měla být vyplacena i adekvátní náhrada mzdy, za nevyčerpanou dovolenou.

Převod dovolené do příštího roku – musí mi zaměstnavatel povolit převedení?

Zákoník práce ukládá zaměstnavateli povinnost, aby zajistil čerpání dovolené ještě před koncem kalendářního roku.

Pokud budete požadovat převedení dovolené bez nějakého vážného důvodu (jen proto, abyste příští rok měli více hodin dovolené, protože se vám to tak hodí), pak vám zaměstnavatel nemusí vyhovět.

A může vám nařídit i čerpání dovolené v termínu, který vám nevyhovuje (musí to ale oznámit 14 dní předem).

Zákoník práce připouští převedení dovolené, jen pokud existují nějaké vážné provozní důvody na straně firmy. Nebo pokud jsou nějaké vážné osobní překážky na straně zaměstnance (například neschopenka, rodičovská, a různé další).