Kalkulačka: Výpočet nemocenské a neschopenky v roce 2024

Prvních 14 dní na neschopence, platí nemocenskou zaměstnavatel (náhrada mzdy za nemoc, 60% z hrubé mzdy). Od 15 dne na neschopence, může být nárok na nemocenské dávky (platí ČSSZ, 60 – 72% z hrubé mzdy).

Zaměstnanci (nebo někdy i OSVČ), mají obvykle během pracovní neschopnosti, nárok na nemocenskou. Prvních 14 dní na neschopence platí zaměstnavatel (OSVČ nedostane nic), od 15 dne na neschopence, může být nárok na nemocenské dávky (nárok může mít i OSVČ).

Na placenou neschopenku, mohou mít někdy nárok i lidé s dohodou DPP nebo DPČ – viz podmínky pro nárok na nemocenskou dále.

Od 1. 1. 2024, se zvyšují redukční hranice pro výpočet nemocenské (platí jak pro náhradu mzdy za nemoc, tak i pro nemocenské dávky, ošetřovné nebo i pro peněžitou pomoc v mateřství).

Pro některé zaměstnance, to může znamenat o něco málo vyšší nemocenskou v roce 2024 (u průměrné a lehce nadprůměrné mzdy je rozdíl jen maximálně jednotky korun na den, tj. několik desítek či nízké stokoruny za celou neschopenku).

Kalkulačka: Výpočet nemocenské během neschopenky v roce 2024

Prvních 14 dní je nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele. Pro výpočet se dá použít průměrná hrubá mzda za poslední 3 měsíce (přesně se výpočet provádí z průměrného hrubého měsíčního výdělku za předchozí kalendářní čtvrtletí).

Při dlouhodobější pracovní neschopnosti (od 15 dne) je nárok na nemocenské dávky. Pro výpočet nemocenské se dá použít průměrná hrubá mzda za posledních 12 měsíců (přesně se výpočet provádí z redukovaného vyměřovacího základu, který zohledňuje odvody na pojištění a případně i vyloučené doby).

Kalkulačka nemocenská 2024

Měsíční hrubá mzda
(průměr za posledních 12 měsíců)

Měsíční hrubá mzda
(průměr za předchozí čtvrtletí)

Výpočet

U nemocenských dávek se v naší kalkulačce používá zjednodušený výpočet. Ten vychází pouze z průměrné měsíční hrubé mzdy za posledních 12 měsíců. Pokud celkový příjem za posledních 12 měsíců byl jiný, může být skutečně vyplacená nemocenská odlišná.

U náhrady mzdy za prvních 14 dní pracovní neschopnosti je v naší kalkulačce použitý zjednodušený výpočet. Skutečná výše náhrady mzdy se odvíjí od průměrného hrubého měsíčního výdělku, za předchozí kalendářní čtvrtletí a od počtu pracovních hodin, za které náleží náhrada mzdy při pracovní neschopnosti.

Na co je nárok během neschopenky – kdo platí nemocenskou?

Během pracovní neschopnosti, je nejprve nárok na náhradu mzdy za nemoc (platí zaměstnavatel), a následně i na nemocenské dávky (od 15 dne, platí ČSSZ).

Náhrada mzdy za nemoc (nemocenská od zaměstnavatele)

Náhrada mzdy za nemoc, je vyplácena během prvních 14 dní. Nárok mají jen zaměstnanci (při splnění podmínek, je nárok i u dohody DPP a DPČ). OSVČ za prvních 14 dní neschopenky nic nedostane.

Náhrada mzdy za nemoc, vychází z průměrné hrubé mzdy za poslední 3 měsíce (průměrný hrubý měsíční výdělek, za poslední kalendářní čtvrtletí). Nemocenská od zaměstnavatele je 60% z hrubé mzdy (z redukovaného průměrného hrubého měsíčního výdělku).

Během prvních 14 dní, jsou placeny skutečně neodpracované hodiny (směny). Za víkend (sobotu nebo neděli), nebo za státní svátek se proplácí nemocenská jenom někdy. Na náhradu mzdy, není nárok po skončení zaměstnání.

Nemocenské dávky od 15 dne (nemocenská od státu)

Nemocenské dávky, jsou vypláceny od 15 dne. Nárok na nemocenskou může být až 380 dní (v některých případech s možností prodloužení o dalších až 350 dní).

Na nemocenské dávky, je nárok i po skončení zaměstnání. Nárok mohou mít i OSVČ (pokud si platí nemocenské pojištění). Nárok může být i u DPP a DPČ.

Nemocenské dávky, se postupně zvyšují – od 15 do 30 dne je to 60%, od 31 do 60 dne je to 66% a od 61 dne dále, je to 72% z redukovaného vyměřovacího základu.

Výpočet nemocenské (nemocenské dávky od 15 dne), vychází z vyměřovacího základu pro nemocenské dávky (zpravidla z hrubé mzdy za posledních 12 měsíců).

Nemocenské dávky, jsou vypláceny za každý kalendářní den, včetně víkendu (za sobotu i neděli, nebo za státní svátek).

Nárok na nemocenskou pro zaměstnance (ve zkušební době, po skončení zaměstnávání)

Nárok na nemocenskou je od 1 dne v zaměstnání

Na nemocenskou (placenou neschopenku), vzniká zaměstnancům nárok hned první den v novém zaměstnání (nárok je po zahájení výkonu práce pro zaměstnavatele).

Nárok na nemocenskou je i ve zkušební době

Na náhradu mzdy za nemoc (a následně i na nemocenské dávky), je tedy nárok i u zaměstnanců ve zkušební době. Během prvních 14 dní neschopenky, nemůže zaměstnavatel ukončit pracovní poměr ve zkušební době. Po prvních 14 dnech neschopenky už ale ano (ve zkušební době, se zpravidla nejedná o výpověď – u ní jsou při neschopence odlišné podmínky).

Výpočet nemocenské – krátká doba v zaměstnání

Výpočet nemocenské (náhrady mzdy), pokud zaměstnanec neodpracoval alespoň 21 dní, nemůže vycházet z průměrného výdělku. V takovém případě (krátká doba zaměstnání) se vychází z pravděpodobného výdělku (viz paragraf 355, zákoník práce).

Nárok na nemocenskou po skončení zaměstnání

Na náhradu mzdy za nemoc, je nárok jen během zaměstnání. Po skončení zaměstnání, tedy prvních 14 dní, není nárok na nemocenskou.

Po skončení zaměstnání, je ale nárok na nemocenské dávky (od 15 dne). Neschopenka ale musí začít ještě během pracovního poměru, nebo nejpozději do 7 dní po výpovědi z práce (7 kalendářních dní je ochranná doba).

Maximální délka neschopenky, prodloužení nároku na nemocenské dávky

Maximální délka neschopenky je 380 dní

V pracovní neschopnosti, sice můžete být teoreticky po neomezeně dlouhou dobu, nemusí už ale být vždy nárok na nemocenské dávky.

Na placenou neschopenku (nemocenské dávky) je nárok maximálně po dobu 380 kalendářních dní od začátku neschopenky. Následně sice může neschopenka pokračovat dále, ale už bez nároku na nemocenskou. Nárok ale může být i prodloužen.

Prodloužení neschopenky – nárok na nemocenskou po vyčerpání podpůrčí doby

Základní podpůrčí doba (doba nároku na nemocenské dávky), je 380 dní. Je ale možné požádat i o prodloužení (je nutná žádost, ČSSZ sama od sebe nic neprodlouží).

Prodloužení je možné až o 350 dní (prodlužuje se o 90 dní, může se prodloužit i opakovaně). O nároku na prodloužení nemocenské, rozhoduje vyjádření lékaře.

Musí být předpoklad, že se zdravotní stav v dohledné době zlepší. Pokud takový předpoklad není, pak je případně možné žádat invalidní důchod.

Nárok na nemocenskou pro OSVČ

Na nemocenské dávky (od 15 dne), může mít nárok i podnikatel (živnostník, OSVČ). Aby byl nárok na placenou neschopenku, musí být placeno nemocenské pojištění.

Minimální nemocenské pojištění pro OSVČ je v roce 2024 stanoveno na 216 Kč. Pro nárok na nemocenskou, si OSVČ musí platit nemocenské pojištění alespoň 3 měsíce, před začátkem neschopenky.

Nemocenská pro OSVČ, je poměrně hodně nízká. Při minimálním nemocenském pojištění, vychází nemocenská pro OSVČ v roce 2024 stejně, jako u zaměstnance s hrubou měsíční mzdou 8 000 Kč.

Při vyšším vyměřovacím základu (a tedy i vyšších odvodech na pojistné), může dostat OSVČ i více peněz (nikdy to ale není „veliký zázrak“).

Nárok na nemocenskou u DPP nebo DPČ

I lidé pracující na dohodu, mohou mít nárok na placenou neschopenku. Ale jenom v některých případech.

Nárok na nemocenskou může u dohody vzniknout jen v případě, že zaměstnavatel platí pojištění (sociální, zdravotní a nemocenské). Pojištění se u dohody platí až od určité výše příjmu

U dohody DPP (dohoda o provedení práce) se pojištění platí nad 10 000 Kč měsíčně
U dohody DPČ (dohoda o pracovní činnosti) se pojištění platí od 4 000 Kč měsíčně

Vycházky, kontrola nebo změna adresy během neschopenky

Maximální vycházky během neschopny

Během pracovní neschopnosti (včetně rizikového těhotenství, nebo jiných situací, kdy je člověk „téměř úplně zdravý“), může lékař napsat vycházky maximálně na 6 hodin za den. Vycházky mohou být jen v době od 7 do 19 hodin. Mimo dobu vycházek je nutné být doma.

Prodloužení vycházek během neschopenky

Prodloužené vycházky, nebo možnost vycházek bez konkrétního časového omezení (neomezené vycházky), může lékař povolit jen v některých výjimečných případech.

Může se to týkat například některých pacientů s psychickým onemocněním. Nebo těch, kdo mají velmi náročný léčebný režim (například u onkologické léčby).

Kontrola na neschopence

Během prvních 14 dní může provádět kontroly i zaměstnavatel (nebo jím pověřená osoba/najatá firma, apod.). Kontroly také provádí ČSSZ.

Kontrola během neschopenky, může přijít kdykoliv – brzy ráno, pozdě večer, o víkendu, v sobotu nebo v neděli. Není žádné omezení.

Kontrola ale nesmí vstoupit k vám bytu (leda na pozvání). Povinnost nemocného, je pouze označení adresy místa bydliště, a předložení dokladu o pracovní neschopnosti.

Změna místa pobytu během neschopenky

Na začátku pracovní neschopnosti, hlásíte adresu, kde se bude zdržovat. Změnu během neschopenky, může provést lékař, pokud je k tomu oprávněný důvod. A pokud to umožňuje zdravotní stav. I nové adrese, ale platí všechna omezení.

Ve výjimečných případech, je možná i změna místa pobytu do zahraničí. Může to být například z důvodu pobytu v nějakých zahraničních lázních, apod.