Kalkulačka odstupné 2024: Výpověď z práce – kdy je nárok na odstupné a kdy ne?

Na dostupné je nárok při výpovědi z práce, nebo i při ukončení zaměstnání dohodou, pokud se jedná o důvod uvedený v zákoníku práce. Odstupné může být 1 až 3 násobky průměrného měsíčního výdělku (při výpovědi ze zdravotních důvodů to může být až 12 měsíců). V kalkulačce si můžete spočítat, kolik je odstupné v roce 2024.

Při výpovědi z práce (nebo i při ukončení zaměstnání dohodou), může být nárok na odstupné. Neplatí to ale pro každou výpověď. Na odstupné vzniká nárok jen při výpovědi od zaměstnavatele (nebo i u dohody), pokud se jedná o některý z důvodů, uvedených v zákoníku práce.

Mezi důvody pro výpověď, při kterých je nárok na odstupné, patří především organizační důvody nebo nadbytečnost (snižování stavů, hromadné propouštění). Na odstupné je nárok i při zániku firmy (nebo její části). A někdy je nárok na odstupné i při výpovědi ze zdravotních důvodů.

Kolik je odstupné při výpovědi z práce v roce 2024?

Odstupné, na které může být nárok při výpovědi z pracovního poměru, je určeno zákoníkem práce (minimální zákonné odstupné).

Kromě zákonného minima, se ale můžete se zaměstnavatelem domluvit i na jiné (vyšší) částce – méně než zákonné minimum to být nemůže.

Kolik bude odstupné při výpovědi, se vypočítá z průměrného výdělku v zaměstnání. Výpočet se provádí z posledního ukončeného kalendářního čtvrtletí (případná neschopenka a nemocenská před ukončením zaměstnání, ale nehraje roli – do výpočtu nezasahuje).

Minimální odstupné při výpovědi, se odvíjí i od odpracované doby v zaměstnání:

1 násobek průměrného měsíčního výdělku, pokud pracujete méně než 1 rok
2 násobky průměrného měsíčního výdělku, pokud pracujete méně než 2 roky
3 násobky průměrného měsíčního výdělku, pokud pracujete déle než 2 roky

Specifickým důvodem pro ukončení zaměstnání, mohou být zdravotní důvody. Při výpovědi ze zdravotních důvodů, může být nárok i na roční plat (12 násobek průměrného výdělku), nebo na odstupné nemusí být nárok vůbec – viz dále.

Kromě toho se v zaměstnání může domluvit i na vyšším odstupném. Na vyšší odstupné může být nárok, například při okamžitém ukončení pracovního poměru (bez výpovědní doby). Pak se obvykle vyplácí odstupné za 5 měsíců. Případně to může být i více (vyšší odstupné může být dojednáno například v odborové smlouvě, apod.).

Kalkulačka: Výpočet minimálního zákonného odstupného při výpovědi z práce 2024

Pro výpočet minimálního zákonného odstupného, není ani tak podstatná výplata, kterou od zaměstnavatele dostáváte každý měsíc na účet. Odstupné se počítá z průměrného výdělku, což je trochu jiný údaj.

Pokud ale průměrný výdělek neznáte (může být uveden na výplatní pásce), tak se dá použít i průměrná výplata – rozdíl by neměl být příliš velký. Přesný postup výpočtu odstupného je popsán v textu dále.

Kalkulačka minimální odstupné 2024

Jak dlouho trval pracovní poměr

Došlo k ukončení zaměstnání
na základě lékařského posudku?

Jaká byla vaše hrubá mzda v posledním čtvrtletí

Zadejte informaci o příjmu v posledním ukončeném čtvrtletí (tj. leden - březen nebo duben - červen nebo červenec až září nebo říjen až prosinec).

Zdejte hrubou mzdu za jednotlivé měsíce v předchozím kalendářním čtvrtletí - včetně bonusů a odměn, ale bez náhrady za nemoc nebo za dovolenou.

Pro každý měsíc zadejte počet reálně odpracovaných hodin - bez hodin zameškaných kvůli nemoci nebo dovolené.

Hrubá měsíční mzda za 1 měsíc

Počet odpracovaných hodin za 1 měsíc

Hrubá měsíční mzda za 2 měsíc

Počet odpracovaných hodin za 2 měsíc

Hrubá měsíční mzda za 3 měsíc

Počet odpracovaných hodin za 3 měsíc

Doplňující informace

Přesčasové hodiny v rozhodném období

Kolik hodin má vaše týdenní pracovní doba?

Výpočet

Další kalkulačky:

Odstupné, odchodné, odbytné či výsluhový příspěvek?

Odstupné – jedná se o „kompenzaci“ od zaměstnavatele za výpověď ze zaměstnání (nárok může být i při ukončení zaměstnání dohodou). Odstupné je obvykle ve výši 1 až 3 měsíční platy (průměrný výdělek), podle počtu odpracovaných roků.

Odchodné – odchodné může být sjednáno s vedoucími pracovníky, u kterých pracovní poměr vzniká jmenováním nebo volbou. Na odchodné je nárok, pokud dojde k odvolání pracovníka, před skončením jeho funkčního období. O odchodném se také mluví u státních zaměstnanců, při ukončení služebního poměru.

Odbytné – někdy se nepřesně používá pro označení odstupného; fakticky se ale jedná o pojem z oblasti pojišťovnictví. Odbytné je odkupní hodnota pojištění, při předčasném zániku životního pojištění (nebo se termín odbytné, používá i v jiných podobných případech).

Výsluhový příspěvek – u některých státních zaměstnanců (například armáda, policie, celní správa, apod.), může být při ukončení služebního poměru nárok na výsluhový příspěvek (výsluhová renta). Na rozdíl od odstupného nebo odchodného (což je pouze jednorázová částka), může být na výsluhový příspěvek nárok doživotně (resp. do důchodu).

Kdy je nárok na odstupné při výpovědi z práce?

Důvody pro ukončení zaměstnání, při kterých je nárok na odstupné, jsou uvedeny v zákoníku práce (viz zákon číslo 262/2006 Sb., paragraf 67).

Kdy je nárok na odstupné:

Na odstupné je nárok při výpovědi od zaměstnavatele (paragraf 52, písmeno a) až c) a d))
Na odstupné je nárok i při ukončení pracovního poměru dohodou (musí se jednat o dohodu z důvodů v paragrafu 52, písmeno a) až c) a d))
Nárok na odstupné je při výpovědi pro nadbytečnost (snižování stavů, zrušení pracovní pozice, hromadné propouštění, apod.)
Nárok na odstupné je při výpovědi z organizačních důvodů
Na odstupné je nárok i při zániku firmy nebo její části
Na odstupné je nárok při výpovědi ze zdravotních důvodů, pokud se jedná o nemoc z povolání nebo důsledek pracovního úrazu (nebo pokud byla dosažena maximální přípustná doba pro dané pracoviště)

Kdy není nárok na odstupné:

Na odstupné není nárok, pokud dává výpověď zaměstnanec (důvod nehraje roli)
Při výpovědi dohodou, je na odstupné nárok jen někdy (pouze při dohodě (z důvodů v paragrafu 52, písmeno a) až c) a d))
Na odstupné nebude nárok při okamžitém zrušení pracovního poměru z důvodu nějakého hrubého porušení pracovně právních předpisů
Na odstupné není nárok při ukončení zaměstnání ve zkušební době
Na odstupné není nárok při ukončení pracovního poměru na dobu určitou
Na odstupné není nárok při ukončení práce na dohodu DPP nebo DPČ
Na odstupné obvykle není nárok ani při odchodu do důchodu
Na odstupné není nárok, ani při výpovědi ze zdravotních důvodů (zaměstnanec pozbyl pracovní schopnost z jiných důvodů, než je nemoc z povolání nebo pracovní úraz)

Výpočet odstupného – jak se vypočítá průměrný výdělek a odstupné?

Minimální zákonné odstupné (na které může být nárok při výpovědi z práce), se vypočítá jako násobek průměrného měsíčního výdělku.

Odstupné se počítá z průměrného hrubého měsíčního výdělku, za poslední ukončení kalendářní čtvrtletí. Postup výpočtu průměrného výdělku, je uveden v zákoníku práce (viz paragraf 351 až 362).

Průměrný výdělek se vypočítá z hrubé mzdy za práci odvedenou během příslušného kalendářního čtvrtletí (do výpočtu se zahrne i práce přesčas; nemocenská, dovolená, apod. se do výpočtu naopak nezahrnuje).

Z průměrného hrubého hodinového výdělku, se následně spočítá týdenní výdělek (násobí se počtem hodin – týdenní pracovní dobou). Týdenní výdělek se následně násobí koeficientem 4,348 (průměrný počet týdnů v měsíci). Výsledkem výpočtu je průměrný hrubý měsíční výdělek.

Jak se vypočítá odstupné:

Odstupné se vypočítá jako násobek (1 až 3; někdy i 12) z hrubého průměrného měsíčního výdělku
Odstupné by pak mělo být vyplaceno společně s poslední výplatou
Z odstupného se platí běžná daň z výplaty (15%, resp. při příjmu nad 161 296 Kč je to 23%)
Sociální a zdravotní pojištění se z odstupného neplatí.

Výpověď ze zdravotních důvodů – kdy je nárok na odstupné a kolik?

Výpověď ze zdravotních důvodů, má trochu jiné podmínky, než ostatní důvody pro výpověď ze zaměstnání. Při výpovědi ze zdravotních důvodů, bude záležet na tom, jestli jsou zdravotní důvody následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

Pokud je zhoršení zdravotního stavu následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, pak je nárok na odstupné ve výši 12 násobku průměrného výdělku (při těchto zdravotních důvodech, je tedy nárok na roční mzdu/plat).

Pokud se ale jedná o jiné zdravotní důvody, pokud zaměstnanec dlouhodobě pozbyl schopnost vykonávat pracovní činnost (na kterou je uzavřena pracovní smlouva), pak není na odstupné nárok vůbec.

Pokud závodní lékař zjistí, že zaměstnanec nemůže nadále vykonávat danou práci, pak má zaměstnavatel povinnost dát zaměstnanci výpověď (paragraf 52, písmeno e, zákoník práce). V tomto případě, ale není nárok na odstupné vůbec (ani na 1 až 3 násobky průměrného výdělku).

Nárok na odstupné a podpora v nezaměstnanosti

Pokud při výpovědi z práce dostanete odstupné, pak to má vliv i na podporu v nezaměstnanosti od Úřadu práce. Při nároku na odstupné, se podpora nevyplácí po dobu, za kterou bylo vyplaceno odstupné.

Znamená to, že když dostanete odstupné za 3 měsíce, pak od Úřadu práce, první 3 měsíce nedostáváte podporu v nezaměstnanosti.

Na podporu vznikne nárok až za čtvrtý měsíc na Úřadu práce (reálně ji tedy dostanete na účet až během pátého měsíce, od začátku evidence na Úřadu práce – podpora se vyplácí na účet až zpětně).

Tohle se ale má v roce 2024 změnit. Od začátku ledna 2024, by mělo začít platit několik změn, které se budou týkat podpory v nezaměstnanosti. Jednou ze změn je i to, že v roce 2024 již odstupné nebude hrát roli u podpory v nezaměstnanosti. Na podporu bude nárok hned od začátku evidence na Úřadu práce.