Kalkulačka: Jak vypočítat nemocenskou při karanténě

Pokud je vám nařízena karanténa z důvodu koronaviru (COVID-19), nebo i z jiného důvodu, tak máte nárok na stejnou nemocenskou, jako při klasické neschopence. Prvních 14 dní je to náhrada mzdy od zaměstnavatele a od 15 dne je nárok na nemocenské dávky. Pokud je vám nařízena karanténa z důvodu koronaviru (COVID-19), nebo i z jiného důvodu, tak máte nárok na stejnou nemocenskou, jako při klasické neschopence. Prvních 14 dní je to náhrada mzdy od zaměstnavatele a od 15 dne je nárok na nemocenské dávky.

V průběhu roku 2020, se mnoho lidí dostává do povinné karantény z důvodu nákazy (nebo jen podezření na nákazu), novým koronavirem (COVID-19). V případě, že je nařízena karanténa zaměstnanci, pak je nárok na standardní neschopenku, jako při jakékoliv jiné nemoci.

A to i v případě, že není nákaza koronavirem potvrzena, ale je pouze podezření na možnou nákazu a vy musíte v domácí karanténě čekat 14 dní na výsledky testů (jsou požadovány dva negativní testy na koronavirus s odstupem nejméně 10 dní).

Kalkulačka – výpočet nemocenské během neschopenky (karantény)

V této kalkulačce si můžete spočítat, kolik byste mohli dostat během neschopenky (karantény):

  • Prvních 14 dní je nárok na náhradu mzdy (počítá se z hodinové mzdy)
  • Od 15 dne je nárok na nemocenské dávky (počítá se z denního vyměřovacího základu)
Kalkulačka nemocenská 2020
Měsíční hrubá mzda
(průměr za posledních 12 měsíců)

Měsíční hrubá mzda
(průměr za předchozí čtvrtletí)

Výpočet

U nemocenských dávek se v naší kalkulačce používá zjednodušený výpočet. Ten vychází pouze z průměrné měsíční hrubé mzdy za posledních 12 měsíců. Pokud celkový příjem za posledních 12 měsíců byl jiný, může být skutečně vyplacená nemocenská odlišná.

U náhrady mzdy za prvních 14 dní pracovní neschopnosti je v naší kalkulačce použitý zjednodušený výpočet. Skutečná výše náhrady mzdy se odvíjí od počtu pracovních hodin v předchozím kalendářním čtvrtletí a od počtu pracovních hodin, za které náleží náhrada mzdy při pracovní neschopnosti.

Kolik je nemocenská během karantény?

Mezi klasickou nemocenskou (neschopenkou) z důvodu nějaké nemoci nebo úrazu, a neschopenkou z důvodu karantény, není aktuálně žádný rozdíl.

Rozdíl mezi karanténou a nemocenskou býval dříve, kdy platilo, že za první tři dny neschopenky z důvodu nemoci, nemáte nárok na náhradu mzdy (ještě do poloviny roku 2019, byly první 3 dny na neschopence neplacené).

V té době platilo, že když vám byla nařízena karanténa, tak jste měli nárok na nemocenskou již od prvního dne. Takže karanténa byla o něco málo „výhodnější“ než běžná neschopenka.

Vzhledem k tomu, že na nemocenskou je již od poloviny roku 2019 nárok od prvního dne neschopenky i u běžné nemoci, tak je tento rozdíl již irelevantní.

Jiné rozdíly mezi neschopenkou z důvodu nemoci nebo úrazu a mezi karanténou nejsou.

Když jste v karanténě tak:

  • Prvních 14 dní máte nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele
  • Pokud by byla karanténa delší než 14 kalendářních dní, tak od 15 dne máte nárok na nemocenské dávky

Náhrada mzdy od zaměstnavatele během karantény (prvních 14 dní)

Pokud je vám nařízena karanténa (z důvodu koronaviru nebo i jiného důvodu), pak máte nárok na náhradu mzdy, kterou vám prvních 14 dní vyplácí zaměstnavatel:

  • Náhrada mzdy od zaměstnavatele je ve výši 60% z redukovaného hodinového vyměřovacího základu (do určité výše, je to 60% z hrubé hodinové mzdy)
  • Prvních 14 dní máte nárok na náhradu mzdy (nemocenskou) pouze za skutečně neodpracované směny (hodiny)
  • Nárok na náhradu mzdy máte i ve zkušební době
  • Nárok na náhradu mzdy není po skončení zaměstnání

Nemocenská během karantény (od 15 dne)

Pokud by karanténa (nebo obecně pracovní neschopnost) trvala déle, než 14 kalendářních dní, tak od 15 dne, máte nárok na nemocenské dávky. Ty jsou vypláceny na základě nemocenského pojištění (to za zaměstnance platí zaměstnavatel, OSVČ si případně musí nemocenské platit sami):

  • Nemocenská od 15 dne, je ve výši 60% z redukovaného denního vyměřovacího základu (do cca 35 000 Kč hrubého měsíčně je to 60% z hrubé mzdy)
  • Od 15 dne, se nemocenská (i během karantény) platí za každý kalendářní den (včetně víkendů nebo státních svátků)
  • Nemocenskou od 15 dne vyplácí ČSSZ (stát)
  • Nárok na nemocenské dávky od 15 dne, je i po skončení zaměstnání (pokud je karanténa nařízena do 7 dní od skončení zaměstnání)

Nemocenská během karantény po skončení zaměstnání

Podobně, jako u klasické neschopenky, i pro nemocenskou během karantény platí, že pokud je karanténa nařízena až po skončení zaměstnání, tak je nárok na nemocenské dávky pouze v případě, že k tomu dojde do 7 dní od skončení zaměstnání (pracovního poměru):

  • Pokud je nemocenská (karanténa) zahájena po skončení zaměstnání (do 7 dní), tak za prvních 14 dní nic nedostáváte (po skončení zaměstnání již není nárok na náhradu mzdy za prvních 14 dní)
  • Od 15 dne na neschopence, máte nárok na nemocenské dávky, i po skončení zaměstnání (při zahájení neschopenky/karantény do 7 dní)

Pokud by byla karanténa nařízena někomu, kdo je dlouhodobě nezaměstnaný (nebo třeba na rodičovské či mateřské dovolené), tak nemá nárok ani na náhradu mzdy za prvních 14 dní, ani na nemocenské dávky od 15 dne.

Karanténa a práce na DPP nebo DPČ

U lidí, co nepracují na klasický hlavní pracovní poměr (HPP), ale jen na DPP (dohoda o provedení práce) nebo na DPČ (dohoda o pracovní činnosti), je to s nárokem na nemocenskou během karantény složitější.

Podobě jako u klasické neschopenky, i v případě karantény platí, že na nemocenské dávky je nárok pouze v případě, že za vás zaměstnavatel odvádí nemocenské pojištění. Pokud pracujete jen na DPP a máte příjem nižší než 10 000 Kč měsíčně, tak za vás zaměstnavatel neplatí ani sociální, ani zdravotní a ani nemocenské pojištění. Na nemocenskou během neschopenky nebo karantény nárok nemáte.

Podobné je to i při práci na DPČ. Tam za vás zaměstnavatel platí sociální, zdravotní a nemocenské pojištění pouze v případě, že je sjednán měsíční příjem minimálně 3000 Kč měsíčně. Pak byste mohli mít nárok na placenou nemocenskou.

Karanténa a nárok na nemocenskou u OSVČ

Aby měl OSVČ nárok na nemocenské dávky, musí si platit nemocenské pojištění. Zatímco placení sociálního a zdravotního pojištění je pro OSVČ povinné, placení nemocenského pojištění je dobrovolné. Pokud si OSVČ neplatí nemocenské pojištění, nemá nárok ani na nemocenské dávky.

Další věc je u OSVČ ta, že prvních 14 dní nemají OSVČ nárok na nemocenskou. Zaměstnanci prvních 14 dní dostávají náhradu mzdy od zaměstnavatele. OSVČ ale nedostává mzdu a nemá zaměstnavatele, takže logicky ani nemůže mít náhradu mzdy.

OSVČ tak mají případně nárok až na nemocenské dávky od 15 dne. Vzhledem k tomu, že karanténa z důvodu koronaviru (COVID-19) bývá zpravidla jen na 14 dní, tak je to pro většinu OSVCČ bezpředmětné.

Užitečné infomace
Online půjčky
Půjčky do výplaty