Kalkulačka: Kolik je podpora v nezaměstnanosti v roce 2024?

Zajímalo by vás, kolik je podpora v nezaměstnanosti v roce 2024? Pak si to můžete velmi snadno spočítat v této nové kalkulačce, pro výpočet podpory pro nezaměstnané od 1. 1. 2024.

Od začátku roku 2024, se zvyšuje maximální podpora. Oproti předchozímu roku, můžete od Úřadu práce dostat až o 1810 Kč více (maximální podpora v roce 2024 je 24 608 Kč, v roce 2023 to bylo 22 798 Kč).

Od nového roku se zvyšuje i to, kolik si můžete přivydělat jako nezaměstnaný na Úřadu práce. Díky zvýšení minimální mzdy (zvyšuje se od 1. 1. 2024 na 18 900 Kč), je v roce 2024, možné mít na Úřadu práce příjem až 9 450Kč měsíčně.

Kalkulačka: Výpočet podpory v nezaměstnanosti od 1. 1. 2024

V této kalkulačce si můžete spočítat, kolik je podpora v nezaměstnanosti v roce 2024. Výpočet v této kalkulačce je určen pro zaměstnance (nebo i pro ty, kdo pracovali na DPP nebo DPČ).  Kalkulačku pro výpočet podpory pro živnostníky (OSVČ) najdete zde.

• Kalkulačka pro výpočet nemocenské od zaměstnavatele 2024
• Kalkulačka: Výpočet průměrný čistý měsíční výdělek

Zvýšení podpory v nezaměstnanosti od 1. 1. 2024

Od nového roku se zvyšuje maximální podpora v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci. A je to poměrně vysoké zvýšení. Maximální podpora v nezaměstnanosti se v roce 2024 zvyšuje o cca 1 810 Kč. Maximální podpora při rekvalifikaci (která je obecně vyšší), se zvyšuje o 2 029 Kč.

Tuto maximální podporu pro nezaměstnané, ale dostanete jen v případě, že jste v posledním zaměstnání měli dostatečně vysokou mzdu (podpora se počítá jako procento z průměrné mzdy (průměrného čistého výdělku)).

Kolik je podpora v nezaměstnanosti po skončení zaměstnání?

• 65% z průměrného čistého výdělku za první a druhý měsíc
• 50% z průměrného čistého výdělku za třetí a čtvrtý měsíc
• 45% z průměrného čistého výdělku za pátý měsíc (a případně i další měsíce)

V některých případech je ale podpora snížena jen na 45%, po celou dobu nezaměstnanosti. To v případě, že výpověď dal zaměstnanec (bez vážného důvodu), nebo byl pracovní poměr ukončen dohodou (bez vážného důvodu).

Jak dlouho je nárok na podporu v nezaměstnanosti?

Doba, po kterou může být vyplácena podpora v nezaměstnanosti, se liší pro jednotlivé nezaměstnané, podle jejich věku.

Čím jsou lidé starší, tím delší dobu mohou dostávat podporu od Úřadu práce (což je dáno tím, že od určitého věku, je hledání nové práce obtížnější):

• Do 50 roků (včetně) je nárok na podporu po dobu 5 měsíců
• Nad 50 roků do 55 roků (včetně) je nárok na podporu po dobu 8 měsíců
• Nad 55 roků je nárok na podporu po dobu 11 měsíců

O tom, jak dlouho můžete dostávat podporu, rozhoduje váš věk ke dni, kdy podáváte žádost o podporu. Pokud je tedy někdo oslaví narozeniny (které by mu dávaly nárok na delší podporu), až během doby na Úřadu práce, podpora se tím už neprodlužuje.

Z jakých měsíců se počítá podpora v nezaměstnanosti?

Podpora v nezaměstnanosti se u zaměstnanců po skončení pracovního poměru (nebo případně po skončení práce na DPP či DPČ), počítá z jejich průměrného výdělku v posledním zaměstnání. Pro výpočet podpory je rozhodující průměrný čistý výdělek za poslední kalendářní čtvrtletí.

Není to ale tak, že by se podpora automaticky počítala z posledních 3 měsíců v zaměstnání. Pokud někdo ukončí zaměstnání například k 31. 12. 2023, tak se mu podpora bude počítat z průměrného výdělku za 3. kalendářní čtvrtletí tj. měsíce červenec až září 2023).

To je dáno tím, že 31. 12. 2023 spadá ještě do 4 čtvrtletí. A pro toto čtvrtletí se používá průměrný výdělek za 3 čtvrtletí. Pokud by ale někdo v zaměstnání skončil až 1. 1. 2024, tak se již podpora bude počítat z průměrného výdělku za 4 čtvrtletí (tj. z měsíců říjen až prosinec 2023).

Z čeho se počítá podpora v nezaměstnanosti?

Již bylo uvedeno, že pro výpočet podpory je rozhodující průběrný čistý výdělek. Hodně lidí si to plete s proměnou čistou výplatou (čistou mzdou). Průměrný výdělek, je ale něco trochu jiného (rozdíl ale nemusí být příliš velký).

Postup výpočtu průměrného výdělku je uveden v zákoníku práce (zákon číslo 262/2006 Sb.), v paragrafech 351 až 362 – viz například zde.

Průměrný výdělek se počítá z hrubé mzdy (platu) a skutečně odpracovaných hodin. Do výpočtu nijak nevstupuje nemocenská (neschopenka), ošetřovné, mateřská, řádná dovolená apod.

V některých případech se namísto průměrného výdělku, používá pravděpodobný výdělek. To je v situacích, kdy jste v rozhodném období (v příslušném kalendářním čtvrtletí), neodpracovali alespoň 21 dnů (třeba kvůli neschopence, nebo při ukončení pracovního poměru ve zkušební době apod.).

Jaké jsou podmínky pro nárok na podporu v nezaměstnanosti?

• Základní podmínkou pro nárok na podporu, je doba účasti na důchodovém pojištění („odpracovaná doba“), alespoň 12 měsíců za poslední 2 roky
• Do doby účasti na důchodovém pojištění se počítá celá doba v pracovním poměru (nebo i doba podnikání)
• Do doby účasti na důchodovém pojištění se může počítat i práce na DPP (dohoda o provedení práce), pokud je v kalendářním měsíci příjem vyšší než 10 000 Kč
• Do doby účasti na důchodovém pojištění se může počítat i práce na DPČ (dohoda o pracovní činnosti), pokud je sjednán příjem od 4000 Kč
• Může být započítána i náhradní doba zaměstnání – péče i o dítě do 4 roků (mateřská a rodičovská), péče o dítě do 10 roků (pokud je závislé na pomoci jiné osoby alespoň ve stupni I.), dlouhodobá dobrovolnická činnost, invalidní důchod (stupeň III.), apod.

Jsou zde i další podmínky. Nárok na podporu vzniká jen v případě, že jste v předchozích dvou letech nevyčerpali celou podporu v nezaměstnanosti. Pokud jste byli „nedávno“ nezaměstnaní, tak musíte odpracovat minimálně 3 (nebo 6) měsíců.

Nárok na podporu není ani v případě, že ukončíte zaměstnání, které vám sehnal Úřad práce (minimálně 6 měsíců). Nárok nemusí být ani v případě, že vás ze zaměstnání propustili z důvodu hrubého porušení předpisů/pracovní kázně.

Minimální podpora v nezaměstnanosti po rodičovské nebo po skončení neschopenky

V některých případech se podpora v nezaměstnanosti nedá spočítat na základě příjmu v posledním zaměstnání.

To může být situace, kdy jste po skončení zaměstnání dlouhodobě na neschopence (třeba rok, po skončení pracovního poměru). Nebo je to i situace, kdy žena přijde o zaměstnání před nebo v průběhu rodičovské.

V obou případech je sice nárok na podporu (jak rodičovská, tak i neschopenka se počítá jako náhradní doba), podpora je ale jen minimální.

V těchto případech se podpora od Úřadu práce, vypočítá z průměrné mzdy v národním hospodářství. Pro rok 2024 je to stanoveno na 42 427 Kč. A podpora vychází jen minimální:

• 6 365 Kč za první a druhý měsíc (15%)
• 5 092 Kč za třetí a čtvrtý měsíc (12%)
• 4 667 Kč za pátý měsíc a případně i další měsíce (11%)

Na tuto minimální podporu je nárok v případě, kdy je podmínka minimální „odpracované“ doby splněna jen započítáním nějaké náhradní doby pojištění (rodičovská, pracovní neschopnost po skončení zaměstnání, invalidní důchod apod.

Přečtěte si také:

Kalkulačka: Kolik je podpora v nezaměstnanosti v roce 2024? Podpora v nezaměstnanosti: Musím chodit na Úřad práce v místě trvalého bydliště? Kalkulačka: Výpočet průměrný čistý měsíční výdělek (v zaměstnání nebo u dohody)

Co je to paragraf § 5c  - proč se používá při výpovědi?, Do kdy musím zajít na Úřad práce?, Jak podat výpověď zaměstnavateli podle § 5c, Kdo má nárok na podporu v nezaměstnanosti v roce 2024?, Kdy má živnostník (OSVČ) nárok na podporu v nezaměstnanosti?, Kolik je podpora pro nezaměstnané v roce 2024?, Kolik je podpora v nezaměstnanosti při výpovědi od zaměstnavatele?, Minimální podpora v nezaměstnanosti po rodičovské, Musím chodit osobně na Úřad práce?, Podpora při rekvalifikaci v roce 2024, Půjčky i pro nezaměstnané, Výpočet podpory pro živnostníky (OSVČ) v roce 2024, Výpověď ze zaměstnání ve zkušební době, Z čeho se počítá podpora v nezaměstnanosti (výpočet průměrné čisté mzdy), Z čeho se vypočítá podpora v nezaměstnanosti pro živnostníky?, Z jakých měsíců se počítá podpora v nezaměstnanosti?, Zvýšení podpory v nezaměstnanosti od 1. 1. 2024